Cesta zpět

  Tu popíšeme jen ve zkratce.

  4.8.2002 – „Ve vlaku“

Ráno se pořádně zásobíme na cestu (včetně vodky za 15-60 Kč). Vlak jede v 13.36 (jede až do KYJEVA, je to plackartnyj za 23 USD/os.) – dostáváme docela blbé místo (každý v jiné části vagónu). Potkáváme Míšu – mafiána z Ukrajiny, který dělal v Čechách (dojímá nás jeho schopnost dělat si prdel z naších úřadů...), který se stává naštěstí naším dobrým průvodcem a v mnohém nám pak cestu usnadňuje a všelijak nás hostí. Přejezd Rusko-Ukrajinské hranice je tentokráte v pohodě.

  5.8.2002 – „MIŠA“

Z Michala se vyklubal skvělý kumpán – dělá nám hezkou hostinu a zve nás k sobě na Zakarpatí. Vystupujeme předčasně zastávku před Kyjevem ve FASTOVĚ, abychom snadněji koupili lístky na vlak do Užhorodu (podle Michalovy rady). Opravdu to funguje a Míša opět mafiánským způsobem nám zařizuje lístky do Užhorodu za 25 HŘIV/os. (plackartnyj). Vlak odjíždí až ve 21.38.

  6.8.2002 – „TÉMĚŘ DOMA“

Vlak to hezky fičí celou noc, ráno jsme ve Lvově. Až na Zakarpatí se začíná trošku vléct (je to hornatá krajina), ale nám to nevadí, jelikož je tu opravdu krásně a tak jenom němě civíme z okna... V Mukačevě se loučíme s Míšou a odpoledne dojíždíme do Užhorodu. Zde se nám daří chytit slovenský autobus do Michalovců za 100 SK (peníze měníme u veksláka na autobus. nádraží) a z Michalovců nám večer jede rychlík Laborec až do Č. Těšína, kde jsme ve 3 h ráno následujícího dne.

  7.8.2002 –"DOMA"

 Asi do pěti do rána, kdy jel první vlak do Karviné „hodnotíme“ úspěšnou expedici u PIVKA.